Plavaná

Není vždy posvícení, aneb nástrahy a návnady na kapry trochu jinak

Říká se, že krmení bývá při plavané asi tak 30 procent úspěchu. Další dvě třetiny spočívá v umu a rukách rybáře a zbylou malou část, někdy však velmi důležitou, tvoří výbava. I přes mnohé námitky některých ostatních závodníků jsem i já s tímto tvrzením souhlasil. Už i pan Bělovský, kdysi v minulosti psal ve své knize o plavané, že kouzelné krmení neexistuje. Avšak nedávno se mi stala velmi prekérní záležitost. Vyrazil jsem s děličkou na kapry na jeden „zaručený“ rybník s domněnkou, že si pěkně zachytám, jako obvykle. Měl jsem připravené nové kaprové amortizéry na odzkoušení, nové typy splávků a háčků atd. Počasí mi přálo a několik dní v kuse bylo velmi hezky. A tak jsem navečer dorazil k vodě, namíchal krmení, připravil bednu, rozbalil děličku a připravil návnadu. Po nakrmení jsem nahodil a čekal na první záběr. Minuta, dvě, pět minut a stále se nic nedělo. Asi po deseti minutách jsem zkusil vyměnit nástrahu. Avšak žádný záběr. Začal jsem hledat příčiny, proč ryby neberou. Dvě hodiny jsem zkoušel všemožné kombinace nástrah, různě upravoval hloubku, vymýšlel i snad nevymyšlené montáže broků, měnil celé udičky na top-setech, zjemňoval návazce. I přikrmování jsem nezanedbal. Házel jsem koule jak rukou, tak i kalíškoval krmným top-setem. Přistřeloval červy, kukly, krmil nasekanými žížalami, zkoušel různé partikly, pelety atd. Stále však nic. Měl jsem pouhý jeden záběr a chytil malého lína. Nevěřícně jsem kroutil hlavou a byl mírně v šoku. Přitom se však ani během několika posledních dní nezměnilo počasí a ostatní rybáři okolo mne poměrně pravidelně chytali kapry všech velikostí. Neustále jsem si opakoval stále dokola jednu otázku: „Jak jen je to možné“? Nenašel jsem nic, kde by byla nějaká chyba nebo co by správně nefungovalo. Jediné, co jsem použil jiné než obvykle, bylo složení krmení. Nejdříve jsem si říkal, že v něm problém není, ale nakonec mi to nedalo a zkusil jsem namíchat od základu zcela jiné. Abych mohl jiné krmení odzkoušet, přemístil jsem se přibližně o deset metrů dále po břehu. Zopakoval jsem základní krmení, nahodil a do minuty jsem měl první záběr. Na druhý nához ihned další kapr a tak to šlo dále, jako by se nic nestalo. Zkusil jsem dále krmit peletami i partikly, abych odzkoušel, zda nebyl problém v nich. Ale kapři brali dále. Nevěřícně jsem kroutil hlavou….Tak to byl opravdu problém v namíchaném krmení. A kde byl tedy kámen úrazu? Namíchal jsem moc silné a ostré krmení, které by se dalo spíše použít na velkých vodách, jako jsou přehrady či pískovny, aby nalákalo ryby i z velké vzdálenosti. A zřejmě jsem překombinoval i množství a poměr složek v krmení. Jaké krmení a nástrahy tedy v létě zvolit, abyste neměli stejně hořkou zkušenost od vody jako já?

Nejdříve Vám popíši, jaké špatné krmení jsem namíchat a čeho byste se měli vyvarovat a pak Vám poradím, jaké by mělo krmení být. Tu neúspěšnou recepturu bych nazval: „Co má rybářský skříň na krmení dala“. Smíchal jsem dvě různá hotová kaprová krmení od jiných výrobců, přidal jsem několik druhů mouček z mletých sušenek, bisquitů, strouhanek. Dále jsem použil moučky z různých druhů olejnatých semen. Nakonec jsem přidal rybí a masokostní moučku. Celou tuto „magickou“ směs jsem nakonec okořenil velmi silným patentovým posilovačem v prášku. Podobná krmení jsem však již na kapry míchal a úspěšně používal, dokonce i na stejném rybníku, ale tentokrát se očividně kaprům nelíbilo.

Jako druhé krmení jsem odzkoušel následující. Pro základ jsem použil chlebovou strouhanku spolu s mletými pšeničnými klíčky a řepkovým šrotem. Dále jsem přidal moučku z mletého konopí, slunečnic a dýní. Jako sladkou složku krmení jsem použil mleté sušenky a kopru melasu. Vše jsem smíchal a zalil hrubou, vodou rozmočenou kukuřicí TTX. Vše je třeba nechat alespoň 20 minut odstát ve kbelíku a opětovně navlhčit, protože hrubé části složky nasají mnoho vody a krmení je tak následně vysušené. Druhá směs byla té první poměrně podobná, jen jsem vynechal již hotová kaprová krmení. A to bylo právě to nejdůležitější. Použil jsem pouze přírodní suroviny a snažil jsem se vyvarovat všech umělých vůní a příchutí. Takovéto krmení jsem vždy používal na vodách, kde ryby braly velmi opatrně či téměř vůbec. Také to byl úspěšný mix na chovné vody, kde se málokdy mohlo chytat a ryby neznaly běžná kaprová krmení. A tak v původní směsi jsem použil dvě příliš silná krmení a navíc od dvou různých výrobců.

U nástrah bych neviděl žádný větší problém. Běžně použijte červi, jak normální velikosti, tak i pinky. Velmi účinné jsou na kapry kukly. S žížalami nikdy nešlápnete vedle, zejména na chovných vodách, kde ryby moc neznají kostní červy. Je však dobré opatřit si žížaly z hnoje, protože ty dešťové nejsou pro kapry moc lákavé. Z rostlinných nástrah bych určitě doporučil kukuřici. Trochu neobvyklou, ale velmi dobrou alternativou je vařená pšenice nebo konopí. Jako doplněk ke krmení určitě neopomeňte partikly a pelety. Kalíškem nakrmte kukuřici, vařenou pšenici i konopí. Pelety použijte vždy dva druhy, v různých velikostech. Jak malé na krmení (do 6 mm), tak i větší (do 15 mm).

Jak už jsem mnohokrát zmiňoval, kouzelné krmení neexistuje, a tak pokud je to jen trochu možné zkoušejte, vymýšlejte, kombinujte, ale nepodceňte sílu jednotlivých složek v krmení. A jak jsem se i sám nakonec přesvědčil, v jednoduchosti spočívá síla.

Článek byl zveřejněn za laskavého svolení redakce časopisu RYBOLOV, které tímto děkujeme.

1. 3. 2010




Diskuze


Nový příspěvek

Nové příspěvky mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé.


Nákupní košík: Položek: 0
Cena: 0,00